Filipíny – země tisíců ostrovů a milionů tun odpadu

Když se řekne Filipíny, každý si pod tím představí exotickou přírodu, prosluněné pláže a nádherné moře plné úžasných forem života. Lidé sem jezdí za sluncem, přírodou a potápěním. Tento živý obrázek je samozřejmě pravdivý, nicméně jedná se pouze část příběhu.

Filipíny patří mezi největší producenty odpadů v Jihovýchodní Asii, patří jim 3. místo za Thajskem a Indonésií. Studie označují Filipíny za největšího znečišťovatele oceánů plastovým odpadem na světě a za třetího největšího producenta znečištění plasty na světě (hned za Indií a Čínou).

V roce 2020 se na Filipínách vyprodukovalo ohromující číslo 21 mil. t odpadu, z toho více než 2.7 mil t odpadních plastů.  Odhadem 20% plastového odpadu končí v oceánu, každodenní příliv vyvrhuje část odpadu zpět na pláže a jejich vyčištění od odpadu je nikdy nekončící příběh. Na více než 7 500 ostrovech je živobytí filipínských rybářů a odvětví rybolovu, lodní dopravy a cestovního ruchu obzvláště zranitelné vůči dopadům odpadu z moře.

Produkce odpadů na Filipínách má navíc zrychlující se tendenci, což úzce souvisí s prudkým nárůstem populace v poslední době. Filipíny měly v roce 1980 50 mil. obyvatel, v roce 2000 78 mil. obyvatel a v současné chvíli mají 114 mil obyvatel. Dynamický růst populace se také odráží v chudobě velké části obyvatel a jejich stěhování do měst (téměř 70 % obyvatel žije ve městech).

Evropa se již delší dobu cíleně zaměřuje na ochranu životního prostředí včetně efektivního využití odpadů. Ve všech pádech se skloňují témata cirkulární ekonomiky, Green Dealu, taxonomie.  Jak je dobře vidět na příkladu Filipín, situace v rozvojových zemích je diametrálně odlišná.

Klastr moderních technologií v odpadovém hospodářství WASTen je sdružením českých výrobních, inženýrských a výzkumných pracovišť, která se zabývají vývojem, výrobou a uvedením do praxe nových technologií v oblasti komunálních a průmyslových odpadů. Členy klastru jsou 4 významné univerzity – VŠCHT, ČZÚ, VŠB TU Ostrava a Univerzita J.E. Purkyně v Ústí n. L. a dále přibližně 25 podniků a několik dalších výzkumných organizací. Naším hlavním cílem klastru je podpora transferu moderních technologií na využití odpadu do praxe.       

V loňském roce jsme se rozhodli v rámci klastru WASTen zjistit skutečný stav odpadového hospodářství ve vybraných rozvojových zemích a nabídnout pomoc s jejím řešením včetně moderních inovativních technologií. Vytipovali jsme několik zemí, jejichž situace v produkci odpadů si zaslouží hlubší podporu – Filipíny, Indonésii, Brazílii.

Jako nejvhodnější zemi pro realizaci pilotního projektu jsme zvolili Filipíny. Připravili jsem koncept projektu Clean Philippines – Solutions to the Waste Pollution a oslovili jsem s ním velvyslanectví ČR v Manile. Potěšila nás velice vstřícná reakce ze strany velvyslanectví a jeho podpora při organizaci. V krátké době se nám společnými silami podařilo dát konceptu projektu pevný rámec. Náš projekt také podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které akci zaštítilo video zdravicí, přednášenou náměstkem ministra Marianem Piechou.

V listopadu jsme ve spolupráci s velvyslanectvím ČR v Manile uspořádali kulaté stoly ve 3 největších filipínských městech – Manila, Cebu a Davao, která jsou zároveň centry hlavních regionů Filipín. Z české strany se kulatých stolů zúčastnilo sedm zástupců členských firem klastru WASTen, kteří představili technologie na efektivní využití odpadů a také postupy a zkušenosti s odpadovým hospodářstvím v ČR. Největší pozornost filipínských účastníků si vysloužily především technologie termického rozkladu odpadů firmy ENRESS a technologie na zpracování plastů a stavebního odpadu na kompozitní materiál Polybet od firmy VIA ALTA. Zájem vyvolala také přednáška o technologiích a metodách měření emisních zátěží a dalších dopadů na životní prostředí.

Kulatých stolů se zúčastnili filipínští stakeholdeři v oblasti nakládání s pevným odpadem, včetně Williama Cuñada, ředitele Úřadu pro environmentální management Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů Filipín, který nás pozval i na navazující schůzku ve svém úřadu. Celkově jsme měli možnost potkat a diskutovat s desítkami zainteresovaných subjektů z řad provozovatelů skládek odpadu, firem zabývajících se recyklací i místních samospráv (zejména odborů životního prostředí). V průběhu všech jednání se nám podařilo získat celkem plastický obrázek o situaci v odpadovém hospodářství na Filipínách, jeho současném stavu, možnostech a potřebách. Obrázky 4 a 5 zachycují současný stav na Filipínách a stav v ČR, který slouží jako pomyslný cíl při boji s odpady.

Většina obyvatel Filipín i političtí představitelé považují situaci v odpadech za vážnou a hledají řešení. Významné rozdíly jsou mezi velkými městy a venkovem. Regionální centra (Manila, Cebu, Davao) mají dobře a efektivně vyřešen sběr a svoz komunálního odpadu. Veškerý odpad končí na skládkách, které jsou umístněné na pozemcích mimo město. Menší města většinou zatím nemají vybudovaný ani efektivní systém sběru odpadu.  Jako příklad můžeme uvést hlavní město Filipín Manilu, jejíž kompletní aglomerace čítá téměř 14 mil. obyvatel. Veškerý odpad z metropole se sváží na 4 skládky na cizích pozemcích a městská správa za jejich pronájem platí téměř 2 mld. Kč ročně. Odpad není až na výjimky dále zpracováván – není separován ani recyklován. Vedení města začíná hledat cesty jak snížit náklady na skládkování odpadu a zajímá se o nové technologie – separační linky, recyklační technologie i technologie na energetické využití odpadu.

Výroba energie je další slabým místem hospodářství na Filipínách. Hlavním důvodem je rozložení území Filipín na více než 7500 ostrovech, které znemožňuje vytvoření centrální rozvodné soustavy elektrické energie. Výroba energie je řešena vždy lokálně v místě a její dodávky v některých místech podléhají častým výpadkům. Ostrovy jsou velice hornaté s mnoha vodopády a vodními toky, nicméně zatím se stále se nepodařilo využít potenciál vodní energie pro efektivní výrobu elektřiny. Nabízí se tedy příležitost pro výrobu energie z odpadů.

Využitím odpadu pro výrobu energie se zabývají probíhající projekty ve městech Tagum a Dagupan, které jsou již v projekční fázi. Quezon City, nacházející se v aglomeraci hlavního města, plánuje v rámci projektu PPP s rozpočtem 5,3 miliard korun vybudovat integrované zařízení pro nakládání s pevným odpadem, schopné zpracovat až 3000 tun odpadu denně. Mezi další subjekty, které mají zájem o vybudování zařízení pro proměnu odpadu na energii, patří provinční vlády Zamboanga, Sibugay a městské vlády v Cebu i Davao.

Při naší návštěvě jsme zaznamenali také příležitosti na lokální úrovni v rámci menších ostrovů, kde je celý ostrov „elektrifikován“ z agregátu na naftu nebo motorový olej. Přitom na plážích je množství plastů a dalších odpadů, které je možné snadno využít k výrobě energie. Elegantní řešení by umožnilo zbavit se obou stěžejních problémů.

Návštěva Filipín nám přinesla poznání, že situace v odpadech na Filipínách není vůbec utěšená a její řešení si vyžádá ještě dlouhou a náročnou cestu a vyvinout značné úsilí. Setkání s klíčovými stakeholdery u kulatých stolů nás naplnilo pozitivním očekáváním. Ukázalo, že jsou si vědomi současných problémů a chtějí výzvy v odpadech řešit. Objevuje se tak jedinečná příležitost i pro české firmy, aby se zapojily do dodávek moderních technologií na recyklaci odpadů nebo jejich energetické využití.

Filipíny považujeme za velice perspektivní region pro české dodavatele technologií a chceme se mu i nadále věnovat. Na úvodní setkání u kulatých stolů chceme navázat a získané kontakty dále prohloubit. Plánujeme podniknout v krátké budoucnosti další cestou, kde budeme rozvíjet již konkrétní cílené projekty se soukromými subjekty i s místními samosprávami.

Budeme rádi, pokud české firmy přispějí k naplnění motta celé akce Clean Philippines. Cílem je skutečně vyčistit Filipíny od odpadů, aby Filipíny zůstaly opravdu symbolem pro exotickou přírodu, prosluněné pláže a nádherné moře…

Poděkování

Rádi bychom poděkovali za podporu a organizační přípravu celé akce Clean Philippines – Solutions to the Waset Pollution velvyslanectví ČR v Manile, jmenovitě Mgr. Jana Šedivé, velvyslankyni ČR v Manile a Ing. Maroši Martinu Guothovi, ekonomickému diplomatovi

Dále bychom chtěli poděkovat za podporu a záštitu nad akcí Ministerstvu průmyslu obchodu ČR, jmenovitě doc. Marianu Piechovi, náměstkovi ministra.